čtvrtek 21. července 2016

První den na Bali

Krásný den všem,
po odmlce se konečně hlásím s prvním z řady příspěvků z Bali. Pojala jsem to jako vyprávění, protože si myslím, že tak se dá nejlépe zachytit atmosféra a všechny zážitky. Celých 18 dní jsem rozkouskovala, protože zážitků bylo opravdu hodně a číst dlouhý text by bylo úmorné. :)

Cesta byla náročná. Za cenu nejlevnější letenky jsme se musely spokojit se dvěma přestupy a nekonečným čekáním. Nejnepříjemnější bylo třináctihodinové čekání v Londýně. Nedostaly jsme se do odletové haly a tak jsme noc trávily hned u vchodu, kde byla strašlivá zima, a později v kavárně. Následoval dvanáctihodinový let do HongKongu. Letělo se obrovským letadlem - Boeingem 777. Má 3 různé třídy a celkem 9 řad. My jsme pokaždé seděly u okénka. Po cestě se mi podařilo shlédnout čtyři filmy a jít jen jednou čůrat. Beru to jako úspěch. Měly jsme moc dobré jídlo. K večeři kuře s bramborovou kaší a zeleninou, čerstvé pečivo a další luštěniny. Pak jsme snědly dvě zmrzliny, oříšky a další maličkosti. K snídani byla na výběr anglická nebo čínská snídaně. K ní byl ještě jogurt, čerstvé ovoce a zase pečivo s marmeládou. Ideální způsob jak přibrat po cestě k moři do plavek. Celkově jsme let s přehledem zvládly. Obávaly jsme se, jak se vyznáme na letišti v Hong Kongu. Nakonec bylo ale krásně přehledné. Daly jsme si kafíčko a polévku Ramen, a čekala nás poslední čtyřhodinová cesta. Tu jsem celou konečně prospala.




Na letiště jsme pro sebe nechaly přijet řidiče z hotelu. Za 460 tisíc rupií na nás čekal na letišti s cedulkou, jako to bývá ve filmech. A dobře jsme udělaly. Letiště bylo plné taxikářů, kteří se snažili uhnat turisty a za přemrštěnou cenu je rozvést (i nás celkem obrali, jak jsme později zjistily). Sranda ale byla, když jsme vylezly ven a tam čekalo ohromné množství lidí s cedulkami a my nemohly najít toho našeho. Zvláštní pocit byl vybírat z bankomatu 2.500.000 rupií. Konečně jsme milionářky.


Doprava na Bali je šílená. Spoustu lidí jezdí na skútrech a řidiči jak aut, tak skútrů, o sobě dávají vědět tím, že troubí. Nebojí se vecpat na dvouproudé silnici mezi dvě auta nebo jet v protisměru. Jezdí se tady po opačné straně silnice. Původně jsme si chtěly udělat mezinárodní řidičák a jezdit na skútrech, ale jsem ráda, že jsme si to nakonec rozmyslely. Náš řidič v tom ale uměl chodit. A to mu podle mě bylo tak 15 let.


Jeli jsme z Denpasaru do vnitrozemí asi hodinu a půl. Srandovní bylo, že nebyl poznat konec města. Vypadalo to, jako by byla jedna hlavní tepna a kolem ní po celé její délce si malí obchodníci otevřeli obchůdek. Třeba jako paní, která měla na stole vyskládaná celá syrová kuřata. Jen tak, bez jakéhokoli obalu. Všude se potulují psi, na ty si musíme dávat pozor kvůli vzteklině. Kačka cestu prospala, ale já musela sledovat okolí. Ta kultura je opravdu zajímavá a krásná.

Pan řidič nás vysadil na hlavní ulici před hotelem odkud pro nás dojeli s vozíkem. Říkali mu Ferrari. Nosili kufry a hezky na nás hovořili. Ale asi až moc. Ani jednu z nás netěšila jejich nadměrná pozornost. Ve vozíku jsme seděly vzadu čelem k silnici a byl opravdu divný pocit když vjel do cesty rozjetým skútrům. Ti ho bez problému pustili. Asi jsou zvyklí. Do hotelu jsme jeli kolem krásných rýžových políček. Kolem Ubudu, města kde jsme trávily první dny, je jich spousta. Hotel se jmenoval Temuku Villas. Přivítali nás welcome drinkem a ovocem na špejli posypaným kokosem. Dostaly jsme telefon (podle nich iPhone 11, ale byla to stará Nokie), z kterého jsme jim mohly kdykoliv volat, ať pro nás přijedou vozítkem. Jezdí 24 hod denně. Odvedl nás do naší soukromé vilky. Bylo to jako v pohádce. Měly jsme vlastní bazén, vanu a sprchu napůl venku, všude posypané květy, vlastní kimona... Dokonce nám nabídli i masáž zdarma. K večeři jsme si nechaly donést pizzu (ano, typicky indonéské jídlo, ale unavené po cestě jsme nechtěly experimentovat), ale jakmile se objevil první moskyt, zdrhly jsme dovnitř a zabednily se. Ještě jsme neměly koupený repelent.


Teplota na Bali není sama o sobě nijak vysoká, ale vlhkost vzduchu ji dělala špatně snesitelnou. Na další den jsme si nachystaly výlet do centra Ubudu na trh, Palác Ubudu a projít se kolem rýžových políček. Ve středu pak za opicemi do Monkey Forest a do sloní jeskyně. Ve čtvrtek jsme si chtěly půjčit kola a objet si zbylé paláce okolo. V pátek nás čekal přesun na sever ostrova. Tam jsme se těšily hlavně na vodopády a výstup na sopku. A konečně pláž. Srandovní je, že nám z našich plánů jen máloco vyšlo. Například hned následující den jsme se ztratily. Myslím si, že se dost pobavíte, protože jsme opravdu dvě expertky. Ale to až v dalším pokračování. :) 

Kdybyste měly jakékoliv dotazy, ptejte se do komentářů, nebo pište do mailu. Ráda vše zodpovím.

22 komentářů:

  1. Já bych se hrozně bála té cesty, asi bych se ztratila už v tom Londýně :D Ale máš můj obdiv se takhle daleko vydat :) Ubytování vypadá božsky a těším se na pokračování :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju. :) No nakonec to nebylo tak strašné, jak jsme čekaly. Všude jsou ukazatele.. :D

      Vymazat
  2. To ubytování je úžasné! :o Tyhle články mě fakt baví, těším se na další. :)

    xxx
    dream-little-dream.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
  3. Super dobrodrůžo. Čekání a spaní na letišti muselo být šílené, ale člověk pak vzpomíná na to, že to zvládl.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak. Takhle zpětně už mi to nepřijde ani tak strašné. :D :)

      Vymazat
  4. Krásně si to užij, vypadá to fantasticky.

    OdpovědětVymazat
  5. Ta měna by mi dělala asi ze začátku problém. Myslím, že by mi přišlo všechno hrozně drahé. :D Pěkný článek i fotky.

    By Corra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Joo, ta měna byla sranda. Všechno mají v bankovkách a nemohly jsme se zbavit pocitu, že je to jako peníze z Dostihů a sázek. :D Děkuju. :)

      Vymazat
  6. Ubytovanie vyzerá úžasne. Fotky sú tiež úžasné. To čakanie na letiskách je niekedy naozaj hrozné. Pamätám sa , ako som pred tromi rokmi musela so súborom čakať na letisku 16 hodín.

    NINAVE

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju. :) No fuj, 16 hodin. A to jsem si myslela, že hůř už být nemůže. :D

      Vymazat
  7. Jééé to muselo být super, vypadá to tam tak krásně!!! :)

    SweetElis

    OdpovědětVymazat
  8. Vypadá to opravdu dobrodružně a překrásně! Jinak silniční "trubiči" by mi asi pili krev. :D :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju. :) On si člověk zvykne časem.. :D

      Vymazat
  9. Vyzerá to tam ako v raji! Aj ja by som tam chcela ísť. Majú tam veľa vegánskych reštaurácií že vraj a že jedlo je tam skvelé. :) Uži si to!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo, vegani si tam určitě přijdou na své. :) Děkuju!

      Vymazat
  10. Super článek! Já odlétám příští týden ve středu, ale máme to trochu na dýl a víc ostrovů. Letím s Emirates, takže dlouhé čekání mě naštěstí nečekají. Už se moc těším, ale zároveň mám strach.
    Meet My Lovely World

    OdpovědětVymazat
  11. Nazdárek. Super článek. Sedím teď v Istambulu a taky mě čekání a šílené lety. Nějak jsem vyrazil úplně bez přípravy a vlastně nemám domluvené vůbec nic :/ chtěl jsem se zeptat, jestli je lepší odjet rovnou na sever nebo zůstat někde na jihu (kde) než se alespoň 2-3 dny rozkoukám..?:) děluji za rychlou reakci - za 20 hodin tam sem...:D

    OdpovědětVymazat

Děkuji za krásný komentář